můj-Max
Jak už jsem psala v úvodu taky doma jednoho jezevčíka mám. Jeho jméno je Max narodil se 17.6.2005. Bydlím v bytě se svými rodiči a bratrem všichni dopoledne odejdeme a Max zůstane doma sám je to nejhorší věc která se mu může stát i když je už dost velký a ví, že se vždycky vrátíme stejně je vždy smutný když odejdeme. Když byl ještě úplně malý bylo to hrozné chodili k nám i sousedi a klepali nebo nechávali anonymní lístky u dveří že bychom si ho měli zklidnit že celé dopoledne jen štěká. Nevěděli jsme co máme dělat a ani jsme nic neudělali nějak to samo přešlo i když to teď ještě pořád není stoprocentní nikdo si už stěžovat nechodí nevím jestli si sousedé zvykli a nebo Max přestal štěkat opravdu nevím když přicházím domů já je většinou ticho někdy se sice stane že když mě vidí začne vyvádět ale většinou je to v klidu.
Max má asi ze všeho nejradši (asi jako každý pes) když může být venku venčení máme doma rozdělené s bráchou střídáme se postupně jednou jdu já jednou jde on. Chodíme ráno potom, když se vrátíme ze školy ( to jdu většinou já vždy jsem dříve doma) no a odpoledne a večer to není určeno je to každý den jinak mamka jde třeba večer do lesa tak ho vezme nebo já jdu ven s holkama. Ale úplně nejradši má když jdeme k babičce ta má totiž zahradu a navíc ještě dalšího kamaráda na dovádění takže tam je úpně nejšťastnější. Může tam úplně všechno nemá žádné vodítko běhá si, jak chce dole u plotu štěká na každého psa co projde potom si jde zase hrát nebo jenom tak běhá takže i když bydlíme v bytě užije si i volnosti.
Horší je to ale s posloucháním jediný člověk kterého poslechne i kdyby padali trakaře je taťka má k němu velkou autoritu mě s bráchou neignouruje úplně jen nás poslechne jen tehdy když on chce (většinou nechce) s mamkou to má podobně je to prostě malý tvrdohlavý drzoun. Další úkol, který jsme dostali, když jsme si ho pořídili bylo naučit ho povely no....myslím že jsme zklamali jediné, co momentálně umí je sedni a lehni (udělá je jen tehdy když vidí piškot bez piškotu ani ránu). Tyto dva povely jsem ho naučila já nevěděla jsem jak na to pořad jsem mu tlačila na zadeček aby se posadil on si nakonec sedl já jsem mu dala piškot on se zase postavil já jsem mu znova řekla SEDNI! on nic byla jsem úplně bezmocná nevěděla jsem co mam dělat, nevěděla jsem jestli je ten pes tak natvrdlý nebo je to ve mě, že nemam vůbec sklony k tomu abych ho něco naučila asi tak po sté jsem to vzdala a zkoušela to až další den (bylo to k ničemu). Jednou byl ale v televizi pořad ve kterém vychovávali psi kteří neuměli poslouchat dívala jsem se na něj a dozvěděla se par rad jak by jsem měla svého "miláčka" naučit povely sedni a lehni. Opravdu jsem ho to chtěla naučit a tak jsem to zkoušela znova opravdu to udělal několikrát za sebou si sedl a po několika pokusech i lehl když jsem mu to řekla, byla jsem ráda ( i když jsem přišla na to že ta chyba ve mě a ne v Maxovi).
To je asi tak zhruba vše budu se snažit psát další věci které spolu zažijeme (s Maxem o ně totiž není nikdy nouze).